Místa v okolí

Denisovy sady 

Městský park, který se rozkládá na svahu kopce Petrov mezi centrem města a Husovou ulicí. Nachází se v bezprostřední blízkosti centra Brna a je z něj nádherný výhled na Brno a jeho okolí.

Terasa na vrcholku Denisových sadů nabízí výhled na Špilberk, Staré Brno, nedaleký areál brněnského výstaviště a administrativní komplexy s mrakodrapem AZ Tower až na jihovýchod, kde lze při dobrém počasí zahlédnout i Pálavu. 

Nachází se zde kolonáda s kašnou a obelisk z roku 1818 oslavující vítězství nad Napoleonem. V roce 2003 byla v parku dokončena rozsáhlá rekonstrukce. Na jihovýchodní straně je vztyčen kříž připomínající papežovu návštěvu Brna v roce 2009.

Park Špilberk

Park Špilberk se rozkládá na kopci pod stejnojmenným hradem. Lemuje ho plno udržovaných cest a je v něm hned několik tras. Trasa směrem od Šilingrova náměstí vede přes Pellicovu ulici a hned u vstupu do parku je venkovní posilovna a hřiště pro děti. Výš ve svahu se nachází vinná réva a o další kus výš socha Jana Skácela od Jiřího Sobotky - tvář sestavená z ocelových trubek, přes které je možné prohlédnout skrz a symbolicky tak očima básníka sledovat Staré Brno. Na jižní straně je vyhlídkový altán z roku 1885 a pétanquové hřiště. 

V severozápadním cípu parku, kousek od dalšího dětského hřiště, září pozlacená kopule pravoslavného chrámu sv. Václava. Na severním svahu se tyčí pomník zakladatele parku Christiana d´Elverta a je tu i památník hudebního skladatele a sbormistra Pavla Křížkovského. 

Na východní straně stojí pomník italským karbonářům, vězněným v 19. století v tzv. žaláři národů, jak bylo vězení na Špilberku přezdíváno.

Otevřená zahrada

Otevřená zahrada pod kopcem Špilberk (u vstupu z ulice Údolní) je vzdělávací a poradenské centrum, které provozuje Nadace Partnerství. Projekt vznikl na základě návrhu architektů Adama Halíře a Ondřeje Hofmeistera a tvoří jej dvě části – unikátní pasivní dům se zelenou střechou a naučná stezka vedená po svažitém pozemku s výsadbou.

Podélný objekt s plochou pobytovou střechou působí jako otevřená struktura. Vnější fasádu budovy popínají rostliny, a tak nenásilně splývá s okolní zahradou. Objekt je navržen v pasivním energetickém standardu a je první budovou tohoto typu v Česku.

Součástí areálu je zahrada navržená architektkou Lucií Komendovou. Nachází se zde dvanáct výtvarných instalací, které představují živly a přírodní fenomény. Kromě odpočinku slouží zahrada k environmentální výchově a pořádání mnohých společenských událostí.

Kraví hora

Kraví hora je oblíbené místo pro relaxaci nedaleko centra města. Na Kraví hoře se nachází známá zahrádkářská kolonie, do níž mají přístup pouze zahrádkáři, ale je lemovaná veřejnými cestami podél zahrádek. Na Kraví hoře je domov Hvězdárny a planetária Brno. Stálá expozice nabízí zajímavou Vědeckou stezkou s volně přístupnými atrakcemi, jako je např. 3D skener, dalekohledy, kaleidoskop, planetární váhy apod. 

Svah pod hvězdárnou je využíván k relaxaci, piknikům a sportu: pokud je v zimě sníh, dá se tu skvěle sáňkovat, a když fouká vítr, mnoho Brňanů sem s dětmi chodí pouštět draky. 

Blízko hvězdárny je i veřejný grill point, pod svahem kostel sv. Augustina a biotopové jezírko. Na Kraví hoře je také házenkářské hřiště s umělou trávou a hospůdkou a za ní cvičiště pro psy. Hned vedle je pak sportovní a rekreační areál s vnitřními a venkovními bazény a další dvě hřiště s umělou trávou a beachvolejbalové kurty. Za areálem je pak velké dětské hřiště a také baseballový areál. Z Kraví hory je krásný výhled na Masarykovu čtvrť a Špilberk.

Wilsonův les

Wilsonův les, či spíše lesopark, (Willsoňák) je se svojí rozlohou téměř třicet pět hektarů největším lesoparkem v Brně. Je to les ve městě, park se zajímavou historií, oáza klidu, častý cíl pejskařů, domov početného ptactva. Rozkládá se na svahu skalnatého kopce, který z jedné strany obepíná řeka Svratka v jižním okraji městské části Žabovřesky z druhé pak vilová Masarykova čtvrť. 

V roce 1888 bylo zalesněné návrší pojmenováno Kaiserwald (tedy císařský les). Stalo se tak u příležitosti 40. výročí vlády Františka Josefa I. Stromy původně na kopci tvořily nápis FJE (František Josef, Elisabeth) viditelný z protějších kopců i údolí Svratky, ten však později splynul s další výsadbou.

Za první republiky dostal les jméno po americkém prezidentu Woodrowu Wilsonovi, za protektorátu byl oficiálně přejmenován zpět na Kaiserwald. Po skončení druhé světové války se vrátil zpět předchozí název Wilsonův les, aby byl v roce 1953 změněn na Jiráskův. Na Wilsonův byl přejmenován opět až po sametové revoluci a pádu komunistického režimu.

Součástí lesoparku je umělý lyžařský svah, areál Pod Lesem s historickou restaurací Rosnička a stejnojmennou víceúčelovou sportovní halou. Hned vedle tohoto areálu se nachází proslulá Jurkovičova vila. 

Björnsonův sad

Björnsonův sad je součástí území, které vymezují ulice Veveří, Zahradníkova, Kounicova a Šumavská. Sad je obklopen třemi vysokými školami a říká se mu Akademické náměstí. Výstavba nové noblesní čtvrti zde započala ke konci 19. a začátkem 20. století na louce, která se táhla podél ulice Veveří až do Žabovřesk.

Sad založený v 50. letech 20. století nese od roku 1993 jméno norského spisovatele a dramatika Björnstjerna Björnsona, který byl velkým obdivovatelem českého národa. Na jeho památku stojí u vstupu do parku při ulici Zahradníkova bludný kámen s pamětní deskou. 

Park je oázou klidu a odpočinku, kde se setkávají rodiče s dětmi, obyvatelé místních domů i studenti přilehlých vysokých škol. V parku se nachází dětské a workoutové hřiště a kavárna Piknik box.

Botanická zahrada

Botanickou zahradu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity najdete na rohu Veveří a Kotlářské ulice. Tvoří ji venkovní expozice, která je volně přístupná, a skleníky, do nichž se zájemci dostanou po zazvonění u vchodu pod točitým schodištěm. U něj je i plán zahrady, rostliny jsou opatřeny jmenovkami a expozice informačními tabulemi. 

Ve sklenících jsou pak i mluvící informační panely s výkladem v češtině i angličtině. Během roku jsou zde pořádány pravidelné výstavy rostlin, ale i např. hobby zvířat nebo zahradní slavnosti.

Tyršův sad

Podél dnešní Kounicovy ulice, mezi Antonínskou a Sušilovou, se mezi lety 1785 až 1883 rozkládal velký hřbitov. Po zrušení pohřebiště a přenesení ostatků na nový Ústřední hřbitov vznikl mezi lety 1908 a 1912 na části jeho území park. 

Dnes zde mohou návštěvníci posedět v oáze klidu, osahat květinový záhon pro nevidomé nebo nechat děti vyřádit na dětském hřišti. Bývalý hřbitov připomínají už jen původní litinový kříž z roku 1847 a pomník generála Valhuberta.

Park Lužánky

Lužánky – největší a nejstarší brněnský park. Byl založen v roce 1786 jako jeden z prvních veřejných parků ve střední Evropě a vůbec první v zemích Koruny české. Uprostřed stojí novorenesanční Pavilon od vídeňského architekta Ludwiga Förstera z roku 1855, kde se konaly a dodnes konají kulturní akce a je centrem dětského centra volného času.

Park se rozkládá na ploše 20 hektarů a je domovem mnoha vzácných stromů. V parku jsou dětská hřiště i hřiště dopravní.

Lužánky jsou velmi populární mezi Brňany, kteří si sem chodí zaběhat, zacvičit jógu, trénovat provazochodectví, tančit, zahrát tenis, pétanque a volejbal, zacvičit ve venkovní posilovně nebo jen tak posedět v jednom z místních občerstvovacích zařízení či na trávě. V parku je také veřejný grill point.

Kapucínské terasy

Místo pro odpočinek a relax bez velkoměstského ruchu – to je pět kapucínských teras pod Petrovem. Při rekonstrukci teras byl kladen důraz na odkaz původní klášterní zahrady s nevšedním výhledem na Petrov. 

V prostorách najdete klasické odrůdy jabloní a hrušní, muchovník a mišpule – tedy ovocné keře sázené na tomto místě po staletí. Nechybí zde ani vinná réva, kvetoucí rostliny nebo záhon s bylinkami. 

Na místě jsou lavičky k posezení, součástí spodní z opravených teras jsou i dvě kamenné vodní fontány. V místě bývalé malé vinárny je zbudováno technické zázemí pro správce teras, nedaleko jsou otevřeny nové veřejné záchody. 

Proti jiným brněnským zahradám a parkům musí návštěvníci počítat s tím, že se na dolní terasy nedostanou v kteroukoli denní dobu. Na základě dohody s řádem kapucínů jsou dolní dvě terasy, oddělené plotem, otevřené pouze od března do října vždy od 7 do 18 hodin. Pak se branka navečer uzamkne. Kapucínské terasy se tak po Tyršově sadu stávají dalším parkem, který správci přes noc zamykají.